Naučila jsem se zde hodně od lidí kolem sebe. Každý má své vlastní rutiny, někteří lidé hodně cestují, někteří spí až do 12, někteří se probouzejí a cvičí na kytaru. Ale celkově každý následuje svůj vlastní rytmus a své vlastní hodnoty a tito jednotlivci se setkávají v komunitě.
Opravdu mě inspirují k tomu, abych se podívala na své návyky a zamyslela se, proč je dělám, jestli mi slouží? A také k tomu, abych si budovala nové návyky, experimentovala a zkoušela nové věci. Cítím se jimi povzbuzená.
Zde cítím otevřenost od lidí kolem sebe. Všichni mají své vlastní problémy a neskrývají je, když mají špatný den. To je úleva, mohu se vzdát toho 24hodinového přetváření, že je všechno v pořádku, což jsem se naučila pod tlakem společnosti.
Život na vesnici je velmi odlišný od městského života, ale to neznamená, že zde nemáme společenský život. Moje oblíbené aktivity jsou zpívání, mazlení, procházky venku nebo jen pěkný rozhovor s někým. Život jde pomalejším tempem, obvykle není žádný spěch, což může být po městském životě, kde jsem se vždy cítila líná a pozadu se svými úkoly, znepokojivé.
Celkově mě tato zkušenost hodně učí a užívám si každou minutu.